Zatím nemám v kuchyni novou linku ani digestoř. Kuchyňskou linku plánujeme nechat vyrobit na míru u truhláře. Ohledně digestoře stále váháme. Rozměry naší kuchyně jsou dost omezené, snažíme se ušetřit každý centimetr místa. Nerada bych investovala velké peníze do něčeho, co ani nebudeme používat. Vybírám proto pečlivě veškeré vybavení, například na https://anill.cz/. V kuchyni jsou dvě okna. A také se přiznám, že jsem podlehla všem mýtům o digestořích, kterých jsou diskusní fóra plná:
- Žádná, ani ta nejvýkonnější pachy v kuchyni neodstraní.
- Stejně musím navíc větrat oknem.
- Když ji zapnu na nejvyšší výkon, neslyším televizi, na děti a manžela musím křičet.
- Používám ji jenom ke svícení.
- Ten hukot nesnáším!
- Stejně ji vždycky zapomenu spustit.
- Mastnotě a úklidu v kuchyni se člověk nevyhne ani s digestoří.
Na to moje vaření…
V novém domě bydlíme 6 měsíců a digestoř jsem zatím nepostrádala. Oblíbili jsme si lehkou kuchyni. Žádné dlouhé vaření. A ke všemu hromada čerstvé zeleniny. Teplou večeři připravuji v týdnu jen někdy, na obědy o víkendu nás většinou zvou moji nebo Mirkovi rodiče. Kuchyně tedy patří k méně vytíženým místnostem našeho domu… Přesto jsem již nějaké informace o digestořích hledala. Pár zajímavých rad technického charakteru, dle kterých je vhodné vybírat novou digestoř, jsem se dozvěděla zde.
Pojedeme na výlet!
Ve středu přišel Mirek se zprávou, že nás jeho kolega zve na víkend na chalupu v Jeseníkách. Chalupa není žádný luxus, poskytuje možnost jen velmi omezené přípravy jídla. Nejbližší hospoda je dost daleko. Budeme však na úplné samotě, je romantický podzim a čekají nás procházky v mlze. Čert bude nadšený. Mirek mi naznačil, že by bylo vhodné blýsknout se před jeho známými s přivezeným jídlem. „Udělej guláš, pořádné chlapské jídlo“, poradil mi. Nasadila jsem překvapený výraz. Neumím totiž uvařit guláš! Nechtěla jsem ale zklamat, tak jsem druhý den v polední pauze vystřelila do nejbližšího řeznictví. Doma jsem popřemýšlela, jestli se ohledně receptu poradím s internetem nebo s maminkou. Po zjištění z čeho všeho jsou lidé schopni guláš uvařit a jaké ingredience do něho zakomponovat, jsem se rozhodla pro druhou možnost.
Po třech hodinách vaření (nemám tlakový hrnec) bylo v kuchyni jako v sauně. Když jsem větrala oknem, byla mi zima. Voda, která se srážela na kachličkách, stékala za kuchyňskou linku. Uvědomila jsem si, že takhle to dál nepůjde. Jistě, guláš nevařím každý den (a vzhledem k tomu, jaká to byla šichta, je mi jasné, že hned tak se do podobně velké akce pouštět nebudu). Ale příští sezónu plánuji zavařovat, dělat domácí kompoty, protlaky a marmelády. Takže možnost odsávání musím každopádně zvážit. O současných možnostech nových digestoří včetně doporučení jak o zařízení pečovat jsem se dočetla v tomto článku.
A tady je můj recept:
Suroviny:
Půl kila hovězího masa na guláš (já jsem koupila plec)
Půl kila cibule
2 lžíce sladké mleté papriky
4 stroužky česneku
1- 2 lžíce majoránky
3 lžíce sádla
Lžička mletého kmínu
1 malý rajský protlak
Černý pepř a sůl
Haldu cibule jsem nadrobno nakrájela (během procesu bych digestoř také ocenila). Ještě slzící jsem v hrnci rozehřála sádlo a cibuli orestovala. Asi po 20 minutách začalo být v kuchyni nedýchatelno. Cibuli jsem posypala mletou paprikou a po promíchání jsem přidala na kousky nakrájené maso. To jsem lehce osmahla a přidala sůl, pepř a rajský protlak. Po promíchání jsem směs zalila menším množstvím vody, přidala kmín a prolisovaný česnek. Guláš jsem nechala dusit na nízké teplotě a postupně přilévala vodu. Po dvou hodinách jsem přidala majoránku a guláš vařila ještě dalších 15 minut. Pro zahuštění jsem použila trochu chlebové střídy. V 11 večer hodin byl guláš hotový (a já definitivně).
Byla jsem ráda, že si Mirek nevzpomněl, že bych ještě mohla upéct buchty. Gulášem byly cítit nejen moje vlasy, kuchyně, ale i celý náš dům. Myslím, že nejen nejbližší sousedé mohli odhadnout, co vaříme.
A jaký je váš oblíbený recept na guláš?