Dětské nohy jsou v neustálém vývoji – mění se tvar, posilují se svaly, dítě zkouší nové pohyby a terény. Obuv by v tomhle procesu neměla překážet, ale naopak pomáhat. Jenže v praxi to často končí tak, že „hlavně ať něco má na noze“, ideálně v oblíbené barvě. Když se ale na dětské boty podíváte trochu zblízka, zjistíte, že rozdíl mezi jednotlivými typy je obrovský – a projeví se při každém kroku.

Dětské bačkory: první „pracovní boty“ malých nožek

Velká část dětského dne probíhá v interiéru – doma, ve školce, v hernách. Právě tam přicházejí ke slovu dětské bačkory. Místo tvrdých, těžkých papučí s úzkou špičkou má smysl vybírat lehké, ohebné modely s tenkou podrážkou, které dítěti dovolí chodit skoro jako naboso.

Vyplatí se hlídat, aby bačkory:

• měly dost širokou špičku, kde se prsty mohou volně roztáhnout,
• nepadaly z paty ani se nevyzouvaly při běhu,
• daly se snadno nazout i zouvat, aby to zvládlo samo dítě.

Správně zvolené bačkory dokážou udělat velký rozdíl hlavně u dětí, které tráví ve školce většinu dne – jejich nohy pak nejsou celý den zavřené v tvrdé, neprodyšné obuvi.

Když už nestačí jen „nějaké“ tenisky

S přibývajícím věkem začnou děti běhat víc venku, jezdit na kole, chodit na kroužky. Tam už nestačí jen domácí obuv – přichází čas na tenisky. Při výběru se vyplatí koukat nejen na vzhled, ale i na váhu a pružnost. To platí i u značek, které děti samy znají z okolí, třeba tenisky Skechers. U nich má smysl vybírat modely, které jsou lehčí, dobře ohebné v přední části a netlačí přes nárt.

Vedle sportovně laděných bot jsou tu i značky, které se dlouhodobě zaměřují na dětskou nohu a přirozenější tvar. Typickým příkladem je Bundgaard – dánská značka, která dělá jak kompromisní, tak vyloženě barefoot modely. I u „značkových“ bot je dobré zkoumat: jak vypadá špička, zda mají rovnou stélku, jak moc jde bota ohnout a kolik váží. Logo samo o sobě zdravé boty nezaručuje.

Proč má smysl přijít do specializované prodejny

Tabulky velikostí a fotky na e-shopu jsou skvělé vodítko, ale u dětských bot hraje velikou roli i tvar chodidla – výška nártu, šířka paty, délka prstů. Proto je někdy nejlepší obuv prostě vyzkoušet osobně, ideálně tam, kde se na dětské nohy specializují. V Praze můžeme doporučit například Bylo Nebylo. V kamenných prodejnách vám často poradí nejen s výběrem konkrétní velikosti, ale i s tím, jak boty střídat v průběhu roku a na jaké aktivity se který typ hodí.

Výhodou specializovaného obchodu je i to, že zde najdete různé přístupy pod jednou střechou – od lehkých bačkor přes tenisky až po zimní obuv – a můžete sledovat, jak dítě v jednotlivých párech reálně chodí. Někdy stačí pár kroků po prodejně a hned vidíte, že jedny boty sedí, zatímco v jiných dítě „šmajdá“ nebo si stěžuje, že tlačí.

Na závěr stojí za to připomenout, že dětskou obuv nemá smysl kupovat „s velkou rezervou“. Půl centimetru navíc je v pořádku, ale bota o číslo větší už nutí dítě došlapovat jinak, než by přirozeně dělalo. Když zkombinujete dobře padnoucí bačkory, kvalitní tenisky a sezónní venkovní obuv, dáte dětským nožkám šanci vyvíjet se zdravě – a dítě se může soustředit na to nejdůležitější: běhat, lézt, skákat a objevovat svět bez zbytečných překážek.