Kdyby se někdo pokusil spočítat, kolikrát za den se v kuchyni dotkne dřezové baterie, došel by k hodně vysokému a překvapivému číslu. Baterii používáme neustálé – napouštíme vodu do hrnců, oplachujeme zeleninu, vyplachujeme skleničky, umýváme si ruce, studená vodou, teplou vodou… je toho samozřejmě mnohem víc. Vezmeme-li v potaz vytížení tohoto produktu, je samozřejmé, že je třeba věnovat dřezové baterii velkou péči.

Vždyť přece když už jsem si vybrala tu nejkrásnější, nejvýkonnější a nejpraktičtější baterii, zkrátka tu, která mi po všech stránkách vyhovuje, chci také, aby mi dlouho vydržela a byla stále stejně hezká. 

Jak se o baterii starat?

Významnou roli zde hraje také typ dřezové baterie. Páková baterie je rozhodně praktičtější, protože je možné spustit a zastavit proud vody pouze pohybem hřbetu ruky, takže v případě umazaných rukou se baterie nemusí zašpinit. Kohoutková baterie oproti tomu je náchylnější, a také hůře udržovatelná. Alespoň taková je moje osobní zkušenost. 

Nejrizikovější částí baterie jsou kartuše, které jsou náchylné na znehodnocení vodním kamenem, který vzniká kvůli tvrdé vodě. Vodní kámen může také snadno zanést sítko, takže voda najednou teče mnohem mírnějším proudem nebo dokonce stříká všude kolem. Pravda, sítko je snadno čistitelné. Stačí jen odšroubovat a vyčistit pomocí odstraňovače vodního kamene nebo obyčejné vody s octem, to dokážu dokonce i já sama. Nicméně problémům je třeba předcházet, takže je pak netřeba řešit. Proto je ideálním řešením použití filtru pro změkčení tvrdé vody, což mi poradil instalatér a já jsem to s úspěchem využila.

Skvělá věc, kterou jsem si opravdu oblíbila, jsou šetřiče vody, které se namontují na dřezovou baterii. Fungují výborně a další bonus, který jsem u nich objevila a ocenila, je fakt, že se na nich neusazuje vodní kámen. 

Mimochodem takové pákové baterie jsou pro šetření vodou naprosto vynikající variantou.

Na vzhledu záleží

Pochopitelně, neméně důležité je i estetické hledisko. Takže udržovat povrch stále stejně kvalitní znamená použití speciálních prostředků. Původně jsem si myslela, že použiju jakýkoliv prostředek na mytí, ale pak jsem si řekla, že si to raději ověřím. A vida. Každý povrch potřebuje speciální údržbu.

Věřili byste tomu, že je důležité i pH prostředku? A kdekdo, tedy i já, má ocet za ideální roztok, který se v kuchyni dá použít prakticky na cokoliv. No, zkuste ho použít na retro baterii z mosazi a zbudou vám jen oči pro pláč. Chromové baterie jsou pak náchylné na chemické prostředky. To jsem si už vyzkoušela kdysi dávno v koupelně, takže vím, že prostředky s chlorem jsou zabiják chromových baterií. Ale zase jsem měla důvod pořídit si nečekaně novou baterii k umyvadlu, všechno zlé je k něčemu dobré. Pravda, manžel si to tehdy nemyslel… ale to je jiná kapitola. Specifickou péči vyžaduje vícero kuchyňské výbavy. Pokud si ale chcete ulehčit práci na nádobí, nejlepší jsou kvalitní materiály jako titan. To lze pořídit například na Bonio.cz.

Opatrně a šetrně

Moje oblíbená granitová baterie je bohužel z těch, které jsou náchylnější a musí se s nimi zacházet šetrně. Budiž, to zvládnu. Naučila jsem se dávat si pozor na snadné odření či odštípnutí kousku povrchu při ťuknutí například hrncem do baterie. Zato na údržbu granitové baterie není potřeba nic zvláštního. Takže používám jen a pouze obyčejnou mýdlovou vodu a saponát. Žádný tekutý písek, žádné houbičky s drsnou plochou, žádné drátky. A vidím, že to funguje, a docela dobře. Vlastně úplně stejně je možné se chovat i ke keramickým bateriím.

Takže z toho plyne, že v údržbě baterií není třeba hledat žádnou vědu. Vždyť stačí párkrát denně přeleštit nerezový povrch, setřít otisky prstů a zaschlé kapky, umýt baterii saponátem a odstranit vodní kámen. To je celé a za ten výsledek to rozhodně stojí.